Proč doporučujeme pracovat systémem „gel pod gel“, a ne „báze pod gel“

Systém rubber base + tvrdý gel je mezi nehtovými stylistkami stále velmi rozšířený. Báze se nanese jako podklad na přírodní nehet a teprve na ní se pomocí tvrdého gelu vytvoří hlavní konstrukce nehtu.

Pokud ale chceme pochopit, proč tento systém nedoporučujeme pro dlouhodobé nošení a následné korekce, musíme se vrátit k historii vzniku rubber base a připomenout si, k jakému účelu byl tento materiál původně vytvořen.

K čemu vznikly rubber base

Rubber base se na nehtovém trhu objevily přibližně kolem roku 2010 společně s rozvojem gel lakových systémů.

Jejich původním úkolem nebylo vytvořit základ pro konstrukci z tvrdého gelu.

Rubber base byla vytvořena jako elastická ochranná a adhezivní mezivrstva mezi přírodním nehtem a barevným gel lakem.

A právě zde je důležité pochopit princip celého systému.

Gel lak patří do kategorie Soak Off.

To znamená, že systém je od začátku navržen na určitou dobu nošení, po které se povlak kompletně odstraní a následně se aplikuje nový.

Princip práce s gel lakem tedy vypadá takto:

báze → barevný gel lak → nošení → kompletní odstranění → nová aplikace.

A to je zcela jiná technologická logika než práce s tvrdými gely.

Co se děje s rubber base během nošení

Rubber base je produktem postupného rozpadu.

Během nošení dochází uvnitř materiálu k postupným změnám mezimolekulárních vazeb polymerní sítě.

Přibližně po 14 dnech začínají monomerní sítě ztrácet vzájemné vazby a materiál postupně ztrácí své kohezní vlastnosti.

A zde je velmi důležité nezaměňovat dva rozdílné pojmy.

Adheze je schopnost jednoho materiálu přilnout k povrchu jiného materiálu.

Koheze je vnitřní soudržnost samotného materiálu, tedy schopnost jeho částic udržovat vzájemné vazby.

V tomto případě tedy mluvíme právě o ztrátě kohezních vlastností rubber base.

Jednoduše řečeno, problém nemusí spočívat v tom, že báze přestane držet na přírodním nehtu.

Problém spočívá v tom, že samotný materiál postupně ztrácí stabilitu své vnitřní struktury.

V profesionální praxi to nehtové stylistky často popisují jednoduše:

„Báze se začne drolit.“

Ale nad bází máme tvrdý gel

A právě tady začíná být situace zajímavá.

Na rubber base jsme aplikovali tvrdý materiál.

Vytvořili jsme správnou architekturu.

Vybudovali apex.

Správně rozložili zatížení.

Ve skutečnosti tedy hlavní konstrukci nehtu drží tvrdý gel.

Proto může celá konstrukce zvenku vypadat naprosto v pořádku.

Klientka nosí nehty tři nebo čtyři týdny.

Nic se neodlomilo.

Nic neprasklo.

A když přijde na korekci, stylistka má pocit:

„Všechno perfektně vydrželo.“

Jenže to je pouze to, co vidíme zvenku.

Co vidíme, když začneme s korekcí

Začneme odstraňovat starý materiál a najednou se pod tvrdým gelem objeví bílé skvrny.

Vidíme místa s nestabilním materiálem.

Odstraníme jednu část.

Potom druhou.

Potom třetí.

A v určité chvíli zjistíme:

Plnohodnotnou korekci už není možné provést.

Vrstva, která se nacházela přímo mezi přírodním nehtem a tvrdou konstrukcí, nám totiž již neumožňuje ponechat původní materiál.

Výsledkem je, že místo korekce musíme:

kompletně odstranit materiál → připravit přírodní nehet → vytvořit celou konstrukci znovu.

A v tu chvíli vzniká logická otázka:

Proč vytvářet dlouhodobou tvrdou konstrukci na materiálu, který byl původně vytvořen pro systém počítající s kompletním odstraněním?

Soak Off a tvrdý gel jsou dva odlišné systémy práce

Barevný gel lak patří do systému Soak Off.

Jeho technologie předpokládá:

aplikaci → nošení → kompletní odstranění → novou aplikaci.

Tvrdý gel funguje podle jiné logiky.

Vytváříme konstrukci, kterou bychom při každé návštěvě neměli kompletně odstraňovat až k přírodnímu nehtu.

Při korekci ponecháváme stabilní část původního materiálu, pracujeme s odrostem a znovu vytváříme správnou architekturu.

Pokud tedy chceme pracovat systémem korekcí, potřebujeme pod tvrdým materiálem stabilní základ.

A právě z toho vychází naše doporučení:

GEL POD GEL

Doporučujeme následující postup:

1. Čistý a správně připravený přírodní nehet

Provedeme potřebnou mechanickou a chemickou přípravu nehtové ploténky.

2. Ultrabond nebo Primer

V případě potřeby použijeme vhodný adhezivní přípravek.

3. Tenká podkladová vrstva gelu

Ideální je použít:

• transparentní jednofázový gel;
• transparentní Bottle Gel;
• jiný vhodný transparentní gel určený k vytvoření adhezivní podkladové vrstvy.

Gel nanášíme v tenké podkladové vrstvě – neprovádíme s ním vyrovnání nehtu.

4. Hlavní tvrdý materiál

Následně můžeme pracovat se svým oblíbeným tvrdým materiálem – modelovacím, kamuflážním nebo jiným gelem, kterým vytváříme hlavní konstrukci nehtu.

Výsledný systém tedy vypadá takto:

PŘÍRODNÍ NEHET → ULTRABOND / PRIMER → TRANSPARENTNÍ GEL → TVRDÝ GEL.

Tedy:

GEL POD GEL.

Proč je to pro nás důležité

Chceme, aby po třech až čtyřech týdnech mohla nehtová stylistka skutečně provést korekci, a ne pokaždé kompletně odstraňovat celou konstrukci.

Chceme mít stabilní materiál, který můžeme bezpečně ponechat na nehtové ploténce.

Chceme zkrátit dobu práce nehtové stylistky.

A především chceme, aby každý materiál v systému plnil přesně tu funkci, pro kterou jej používáme.

Rubber base má svůj účel.

Tvrdý gel má svůj účel.

A pokud vytváříme pevnou a dlouhodobou konstrukci, kterou plánujeme následně korigovat, nedoporučujeme ji stavět na vrstvě rubber base.

Transparentní gel jako podkladová vrstva → tvrdý gel jako hlavní konstrukční materiál.

Proto je naše doporučení při práci s tvrdými materiály jednoduché:

GEL POD GEL, NE RUBBER BASE POD GEL.